S jakými daněmi se setkáme při převodu nemovitostí…..
1. Daň z nabytí věcí nemovitých
2. Daň z nemovitostí
3. Daň z příjmu
4. Daň darovací
Daň z nabytí nemovitých věcí (bývalá daň z převodu nemovitostí)
Předmětem daně je pouze úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, typicky se jedná o převod na základě kupní smlouvy.
Poplatníkem daně z nabytí věcí nemovitých je ze zákona kupující.
Lhůta k podání a zaplacení daně, případně zálohy na daň, se také nijak nezměnila. Daňové přiznání je nutné podat nejpozději do třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby, nebo správy svěřenského fondu. Datem provedení vkladu je myšleno datum faktického zápisu vkladu na katastrálním úřadu, nikoliv datum podání.
Sazba daně zůstala beze změny, a to 4 % z nabývací hodnoty. Právě u nabývací hodnoty nicméně došlo k několika změnám. Nabývací hodnotou může být dle zákonného opatření cena sjednaná, srovnávací daňová hodnota, zjištěná cena, nebo cena zvláštní. Srovnávací daňová hodnota představuje 75 % směrné hodnoty, nebo zjištěné ceny vycházející ze znaleckého posudku. Směrná hodnota vychází z cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nachází nemovitá věc, a určuje ji finanční úřad, u něhož se podává daňové přiznání, a to v souladu z výše zmíněnou prováděcí vyhláškou k zákonnému opatření Senátu, jejímž hlavním obsahem je právě určení směrné hodnoty. S ohledem na většinovou možnost užití směrné hodnoty již v zásadě nemá význam nechat si zpracovávat znalecký posudek, kdy je nutné znalci za zpracování znaleckého posudku uhradit odměnu. Zákonné opatření sice stanoví, že je možné požadovat náklady na zpracování znaleckého posudku, ale fakticky se náklad za zpracování znaleckého posudku pouze odečte od základu daně, čímž dojde k ponížení ceny znaleckého posudku o 4 %. Jednoznačně se proto poplatníkovi zpracování znaleckého posudku za účelem určení zjištěné ceny nevyplatí. Naopak určení směrné hodnoty pro poplatníka nepředstavuje žádný náklad navíc, je zpracován finančním úřadem zcela zdarma a poplatník pouze vyplní krátký dotazník finančnímu úřadu za účelem určení této směrné hodnoty nemovité věci. Jedinou nevýhodou užití směrné hodnoty, a to ve většině případů pouze zdánlivou, je skutečnost, že směrná hodnota není poplatníkovi při platbě daně z nabytí nemovitých věcí známa. Zaslaná částka určená 4 % ze sjednané ceny je tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy zálohou daně. Pokud by došlo k tomu, že by srovnávací daňová hodnota odvozená od směrné hodnoty byla vyšší než cena sjednaná, doměřil by v takovém případě finanční úřad daň platebním výměrem.
Nově se k daňovému přiznání přikládá mimo nabývacího titulu (např. kupní smlouvy) i vyrozumění o zápisu navrhovaných skutečností do katastru nemovitostí. Dále se přikládá znalecký posudek, pokud jej poplatník nechal zpracovat, případně vyplněný dotazník, který slouží finančnímu úřadu k určení směrné hodnoty. Změnou v případě příloh je i snížený formalismus ze strany veřejné správy, kdy stačí jako přílohy přiložit prosté kopie popsaných dokumentů.
Další změnu v souvislosti s transferovou daní z nabytí nemovitých věcí je možné nalézt u daňové povinnosti manželů k dani z nabytí nemovitých věcí. Na společné jmění manželů se v minulosti pro potřeby povinností k dani z převodu nemovitostí nahlíželo jako na rovnodílné podílové spoluvlastnictví. Manželé z toho důvodu museli podat daňové přiznání každý za sebe a uhradit řádně svou polovinu daně s tím, že mezi nimi neexistovala ze zákona žádná solidarita ve vztahu k platbě daně z převodu nemovitosti. Dle zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí je na celou situaci manželů pohlíženo rozdílně. Nově je možné na manžele pohlížet jako na jednoho samostatného poplatníka, který podá daňové přiznání a uhradí příslušnou daň za celou nemovitou věc, která spadala do společného jmění manželů. Dle daňového řádu by si sice manželé měli zvolit svého zástupce, a to ať mezi sebou, nebo někoho třetího, pokud nicméně jeden z manželů podá daňové přiznání první, je automaticky považován za toho společného zástupce. K úhradě daně jsou nakonec manželé povinni solidárně, uplatní se tedy mezi nimi solidární odpovědnost za platbu daně z nabytí nemovitých věcí.
Poslední věcí, kterou je nutné ve vztahu k dani z nabytí nemovitých věcí zmínit, jsou případy osvobození od daně. Osvobození existuje celá řada, vedle případů ve veřejnoprávní oblasti je nutné zmínit zejména osvobození převodu nových staveb nebo osvobození při nabytí vlastnického práva k jednotce fyzickou osobou, která je nájemcem jednotky, či členem právnické osoby, od které jednotku nabývá, a která původně vznikla za účelem vlastnictví jednotek.
Daň z nemovitostí
Kdo podává daň z nemovitostí?
Přiznání k dani z nemovitých věcí musí do 31.1. podat každý, kdo v uplynulém roce nabyl nemovitost. Platí přitom, že daňové přiznání podává (a následně i hradí daň) ten, kdo je vlastníkem nemovitosti k 1.1..
Klienti jistě oceníte, pokud vás upozorníme na tuto novou povinnost, protože pokuta za její porušení je bez výjimky 2.000 Kč !
Daň z příjmu
Kdo podává daň z příjmů?
Poplatníkem daně z příjmu je ten, kdo příjem obdrží.
Kdo je osvobozen od daně z příjmů?
Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy z prodeje RD, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, pokud v něm prodávající měl bydliště (trvalý pobyt) nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
Dále jsou osvobozeny příjmy z prodeje majetku uvedeného v předchozí větě, v případě, že prodávající zde nemá bydliště, ale doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu 5ti let ( předpokladem je, že majetek není zahrnut v obchodním majetku)
Osvobozeny jsou také příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou majetkových křivd(restituce), pokud nebyly zahrnuty v obchodním majetku prodávajícího.
Do kdy musíme daňové přiznání podat na příslušný finanční úřad?
Daňové přiznání k dani příjmu se podává k 31. 3. následujícího roku, ve kterém byly příjmy podléhající dani dosaženy. Pokud poplatník využije zákonné možnosti odložit termín, a to prostřednictvím plné moci daňového poradce, prodlužuje se termín do 30. 6.
K těmto termínům je daňová povinnost také splatná.
Daň darovací
Kdo podává darovací daň?
Poplatníkem daně darovací je ten, kdo majetek bezúplatně získal, tzn. nabyvatel (dárce je ručitelem daně).
Do kdy musíme daňové přiznání podat na příslušný finanční úřad?
Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 30 dnů:
- uzavření smlouvy o darování
- přijetí daru z ciziny, poskytnutí daru do ciziny
- doručení smlouvy s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí
Jaká je výše darovací daně?
Sazby daně jsou rozlišeny podle příbuzenského poměru dárce a nabyvatele. Osoby jsou rozděleny do tří příbuzenských skupin, tak jako u daně dědické (např. v I. příbuzenské skupině jsou manželé a příbuzní v přímé řadě – děti, vnoučata, rodiče, prarodiče)